Články

Ve svém pracovním životě jsem měl asi hodně velké štěstí anebo to možná ani nebylo štěstí, ale spíše intuice, která mne vždy navedla tím správným směrem. Při zásadních rozhodováních jsem neposlouchal rozum, ale takový ten zvláštní pocit, který se rodí někde v břiše, a který se hodně podobá pocitu zamilovanosti. Ano, je to přesně ten pocit, o kterém se říká, že cítíme „motýly v břiše“.

Už během studia na univerzitě jsem měl své oblíbené obory – sociologii, psychologii, marketing, management, řízení lidských zdrojů i právo, které jsem vždy preferoval před ekonomií, ač právě ona byla mým hlavním studijním oborem. Prostě mne zajímalo vše, co se dotýkalo v různých kontextech lidí, ale nedovedl jsem se rozhodnout, co by v mém životě mělo hrát prim a už vůbec jsem si nedovedl představit, že bych vše mohl propojit v jeden celek. A za takové situace se mi jevilo jako nejlepší řešení počkat na vnitřní vzplanutí, počkat na motýly v břiše :-)

Moje první vzplanutí na sebe nedalo dlouho čekat. Když jsem po studiích dostal příležitost vést reklamní útvaru velké finanční instituce, neváhal jsem ani minutu. Jako dnes si pamatuji na ten okamžik nadšení, že mohu dělat něco, co mne zcela pohltilo. Byla to učednická devadesátá léta, která dávala velký prostor pro mimořádné věci a tak jsme mohli tvořit ve velkém. Podařilo se mi postavit dobrý tým a s velkou chutí jsme se společně pustili do budování jedné z nejznámějších značek na našem trhu – v té době snad nebyl nikdo kdo by nevěděl, že spořit na bydlení se dá jedině s Liškou :-)  Moje „marketingová éra“ trvala více jak deset let a svoji potřebu tvůrčí práce jsem si v ní naplnil beze zbytku.

Jestli jsem měl v životě někdy na něco cit, pak to byly okamžiky související s potřebou změny. V marketingu jsem takový okamžik poprvé ucítil krátce po svých pětatřicátých narozeninách. Práce mne pořád bavila, ale už to nebyla jenom práce na kampaních, daleko více mne začínali zajímat moji kolegové, jejich pocity, motivace a rozvoj. Přišel prostě okamžik, kdy se na první místo dostali lidé. V tomto období jsem se také poprvé dotknul koučování, začal jsem pronikat do jeho tajemství a radikálně jsem změnil svůj řídicí styl. Mojí prioritou už nebyla pouze perfektně odvedená reklamní kampaň, ale především motivovaný tým spokojených kolegů, kteří mají prostor pro uplatnění svého potenciálu. Pro mne osobně to byla velká změna, ale díky koučování jsem objevil nové možnosti ve vedení lidí a to mi přinášelo velké naplnění a uspokojení.

A pak už to trochu připomíná pohádkový příběh, ve kterém se ve dveřích objeví nejvyšší šéf s nabídkou na pozici ředitele Lidských zdrojů. Motýli v břiše přiletěli okamžitě a ačkoliv jsem o řízení Lidských zdrojů věděl pramálo, nepotřeboval jsem na rozmyšlenou ani minutu. A jako dárek jsem dostal krásné zadání: „Petře, potřebujeme posunout HR dál a vnést do něj trochu tvůrčího ducha. Máš volnou ruku.“ No, není to pohádka? Začala nová životní etapa a s mým zcela mimořádným HR týmem jsem zažil neuvěřitelnou jízdu a krásnou životní etapu. A poprvé v životě jsem si uvědomil, jak je všechno provázané a jak se všechny obory, které mne zajímaly dají dobře uplatnit právě v HR. Nová pozice mi navíc umožňovala šířit koučování a rozvojové programy spojené s koučováním do celé firmy. V rámci našeho interního Koučovacího centra jsme nejenom podporovali manažery v tom, aby svoje styly řízení rozšířili i o styl koučovací, ale zpřístupnili jsme koučování i všem zaměstnancům, kteří o koučování projevili zájem. Koučování se tak stále více stávalo součástí mojí práce i života až se mi po několika letech urodila v hlavě myšlenka, že by bylo jednou hezké věnovat se koučování naplno. A semínko bylo zaseto…

A přichází třetí a závěrečná fáze příběhu… V červnu 2017 jsem prostou náhodou objevil v jednom domě, vysoko nad střechami vinohradských činžáků, malý podkrovní ateliér. A už při první návštěvě jsem to znovu ucítil – motýly v břiše. Jednoduše jsem se zamiloval a vše se uzavřelo. Najednou jsem věděl, že moje budoucnost bude spojena s tímto místem. Jednotlivá kolečka do sebe začala zapadávat a přišel čas na změnu. Opustit bezpečný přístav velké firmy plný skvělých kolegyň a kolegů nebylo jednoduché, ale když ucítíte ono vzplanutí, musíte jít za hlasem svého srdce. A tak jsem začal pracoval na tom, abych malý podkrovní prostor proměnil v místo, kde bude čas na přemýšlení o hlubších životních tématech. A tak se v létě 2018 zrodil Koučovací ateliér.

Bude mi potěšením, když přijmete moje pozvání k návštěvě a bude se u mne cítit tak, jako byste přišli na návštěvu k dobrému příteli.

Vítejte v Koučovacím ateliéru :-)